Nemoci

Nemoci, proti kterým se můžete očkovat:

Černý kašel je vysoce nakažlivá choroba, která se přenáší kapénkovou infekcí (vzduchem, kašlem, smrkáním) a vyskytuje se především u dětí, mohou ho ale dostat i dospělí. Onemocnění je vyvoláno toxiny, které produkuje původce nemoci Bordetella pertussis. Toxiny napadají a porušují řasinkový epitel na povrchu dýchacích cest, výstelku průdušnice a průdušek a další toxin proniká do krve. Toto bakteriální onemocnění probíhá nejhůře u nejmladších a je považováno za jednu z nejnebezpečnějších kojeneckých chorob. Může trvat až tři měsíce. Zdroj.

Dětská obrna je virové infekční onemocnění. Při mírné formě způsobuje zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Takové případy lze vyléčit bez trvalých následků. Těžší forma nemoci vede k paralytické dětské obrně s následkem ochrnutí dolních končetin. Pokud vir napadne mozek, mohou selhat životně důležité orgány, jako např. dýchací a polykací svaly, které rovněž ochrnou a pro postiženého to může znamenat smrt. Zdroj.

Chřipka je relativně závažná infekce, která v České republice každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí. Nejvyšší výskyt je u školáků a u dospívajících, maximum počtu úmrtí pak mezi seniory. Onemocnění chřipkou začne náhle, objeví se horečka (často i přes 39 °C). Ta bývá provázena zimnicí, bolestí svalů a kloubů a bolestí hlavy. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku. Na rozdíl od mnoha dalších nechřipkových respiračních onemocnění virového původu není u chřipky výrazná rýma, ačkoliv i zde může být značný individuální rozdíl v závislosti na vlastnostech vyvolávající varianty viru. Především u dětí se někdy mohou objevit i gastrointestinální projevy (průjem, zvracení). Horečka trvá obvykle tři dny, pak postupně během dalších dvou až třech dnů klesá. Postupně mizí také ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může trvat i několik týdnů. Zdroj.

Klíšťová encefalitida je jedno z nejnebezpečnějších virových onemocnění mozku v regionu Evropy a Asie. Nemoc je nejčastěji přenášena klíštětem. Infekce se u části pacientů projeví lehkým onemocněním podobným chřipce. Ve vážnějších případech se ale virus může rozšířit do tkání mozku a míchy a způsobit zánět, který může vést k vážným neurologickým a mentálním problémům vyžadujícím hospitalizaci. Při výjimečně nepříznivých okolnostech může mít onemocnění i fatální průběh. Zdroj.

Lymská borrelióza je onemocnění postihující více systémů (polysystémové onemocnění), především kůži, nervovou soustavu, klouby a srdce. Původcem onemocnění je bakterie Borrelia burgdorferi. Je to spirálovitě stočená pohyblivá bakterie patřící do skupiny spirochet (spolu s původcem onemocnění Syfilis). Borrelie se v přírodě vyskytují u malých savců a lesní zvěře. Přenášečem na člověka je klíště obecné (Ixodes ricinus). K nákaze dojde buď přisátím infikovaného klíštěte, nebo vškrabáním jeho výkalů či kousků rozdrceného těla. Zdroj.

Meningokok je bakterie, která vzácně způsobuje velmi závažná onemocnění u lidí kteréhokoli věku, nejčastěji však u kojenců (děti do 1 roku), zvýšený výskyt je též u dorostenců. Meningokok nejčastěji způsobuje meningitidu (zánět obalů mozku) nebo sepsi (infekci krve). Meningokokové infekce patří k nejobávanějším infekčním onemocněním. Příznaky zahrnují ztuhnutí šíje, bolest hlavy, horečku, spavost až bezvědomí, šokový stav. Onemocnění probíhá velmi rychle, náhle z plného zdraví může upadnout dítě do bezvědomí během několika hodin. Zdroj.

Plané neštovice jsou způsobené virem, který se šíří nejčastěji vzduchem nebo přímým kontaktem s nakaženým či jeho věcmi. Tímto onemocněním trpí nejčastěji děti od tří do deseti let, které i daleko lépe zvládají průběh této nemoci než děti v období puberty a dospělí. Vir po vyléčení nemoci v těle i nadále zůstává. Může se revitalizovat, což je způsobeno povětšinou oslabením organismu, ale místo neštovic způsobí pásový opar. Příznaky planých neštovic jsou různé. Onemocnění se projevuje zprvu zvýšenou teplotou, bolestí hlavy a žaludečními problémy. Následně se projevuje citlivostí kůže, na které se později objeví puchýřky naplněné tekutinou. Ty následně prasknou a přemění se ve stroupky, které se postupně odlupují od těla. Zdroj.

Pneumokok je bakterie odborně označována jako Streptococcus pneumoniae. Infekce se šíří vzduchem z člověka na člověka. Pneumokok se nevyskytuje jen v jednom druhu. Existuje několik desítek různých typů, které se označuji jako takzvané sérotypy. Některé z nich patří mezi velmi nebezpečné a jsou schopné vyvolat velmi těžká onemocnění, některé naopak vyvolávají nemoci jen zřídka. Pneumokoky vyvolávají celou škálu různých postižení. Jejich tíže kolísá od relativně banálních infekcí horních cest dýchacích až po nemoci, které vedou ke smrti či zanechávají trvalé následky. Mohou na člověka zaútočit přímo ve formě takzvaných primárních infekcí nebo využít oslabení organismu a způsobit komplikaci například při virovém onemocnění. Zdroj.

Příušnice jsou virové onemocnění, které je typické pro děti od pěti do čtrnácti let. Mohou ho však dostat i dospělí, u nichž může způsobit neplodnost. Jedná se o akutní zánět slinných žláz, který může být zkomplikovaný podrážděním slinivky a zánětem mozkomíšních blan. Infekce se přenáší kapénkami, tedy vzduchem, slinami. Nakažlivý je člověk dva dny před výsevem a dva dny po propuknutí nemoci. Prodělávání nemoci zjišťuje celoživotní imunitu. Inkubační doba je dva až čtyři týdny. Asi u třetiny nemocných se infekce nemusí vůbec projevit. Typický je těstovitý otok před ušima a pod nimi. Jinak dochází ke vzestupu teploty, zvětšení příušních a podčelistních žláz, které jsou při pohmatu a žvýkání bolestivé. Často mohou být příušnice zkomplikované zánětem varlete nebo vaječníků, slinivky a mozkomíšních blan. Zdroj.

Za vznik rakoviny děložního čípku může lidský papillomavirus (HPV), který je přenášen z 99,9 % pohlavním stykem. K infekci jsou nejnáchylnější mladé dívky. Lidských papillomavirů je asi 100 typů, dají se rozdělit do 3 skupin podle rizika, nejnebezpečnějšími jsou typy 16 a 18. Infekce může sama odeznít, zůstat v nezměněné formě nebo se rozvine v karcinom (ve čtvrtině případů). Rakovina děložního čípku je druhým nejčastějším rakovinným onemocněním žen po rakovině prsu, každoročně postihne půl miliónu žen na celém světě, u nás onemocní 20 žen ze 100 tisíc za rok. Polovina z nich bohužel na tuto nemoc umírá. Zdroj.

Spalničky jsou velice nakažlivé virové onemocnění, které může mít těžký průběh. Neexistuje pro ně léčba, lze však zmírňovat jejich příznaky, dokud zcela nevymizí. Doprovází je horečka, rýma, kašel, slzení a vyrážka. Šíří se vzdušnou cestou a postihuje nejčastěji děti do 5 let, můžou jimi ale onemocnět i starší děti, především ti, kteří nebyli v minulosti očkováni. Po prodělání onemocnění či po očkování zůstává jedinci celoživotní imunita. Zdroj.

Pásový opar – nazýván též herpes zoster je bolestivé kožní onemocnění vyvolávané herpetickým virem Varicella-zoster (Varicella-zoster-virus, VZV). Základním znakem nemoci je tvorba puchýřků v ohraničených ložiscích. Ložiska jsou dána rozsahem inervace příslušného nervu. Jedná se vlastně o vnější projev zánětu nervu. Při prvním kontaktu s virem VZV může dojít k infekci postiženého jednice. Onemocnění se může projevovat jako plané neštovice. Jedná se o onemocnění převážně dětského věku s výsevem kožních projevů a celkovou alterací stavu (únava, horečka). Tělo si proti viru vytvoří protilátky a po několika dnech plané neštovice obvykle odezní bez specifické léčby. Virus však zůstává v těle přítomen v nervových buňkách podél míchy (tzv. spinálních gangliích) a zadních kořenech míšních. Zdroj.

Tetanus je akutní infekční onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani. Typicky se projevuje zánětem, zvýšeným svalovým napětím a křečemi. K nejvážnějším komplikacím tetanu patří postižení plic a srdce. Zasažení dýchacích svalů znemožňuje dýchání. Nemocní se dusí. Hrozí jim selhání ledvin. Vzácně dochází při křečích k prasknutí svalů nebo zlomeninám kostí. V nejtěžších případech končí onemocnění úmrtím na srdeční selhání a zástavu oběhu. Zdroj.

Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, které napadá jak člověka, tak také zvířata. Většinou je smrtelná. Přenáší se slinami infikovaného zvířete – pokousáním nebo i olízáním. Zdrojem nákazy jsou nejčastěji psi, opice a netopýři, dále jiní teplokrevní savci, jako jsou mývalové, skunci, lišky. Počáteční příznaky jsou nespecifické bolesti, neobvyklé brnění a pálení v místě poranění. Onemocnění má dvě formy, rychlejší průběh se smrtí během několika dní má „hyperaktivní, zuřivá forma“, která je charakteristická absencí strachu, agresivitou, sliněním a hydrofobií. Druhá forma je paralytická. Ta probíhá pomaleji a déle, smrt nastává v důsledku ochrnutí svalů a nervového systému. Zdroj.

Zarděnky jsou virové infekční onemocnění, které je vysoce nakažlivé a šíří se vzdušnou cestou kapénkami, při mluvení, kašlání a kýchání nemocného jedince nebo bezprostředně kontaktem s kontaminovanými předměty. Onemocnění většinou probíhá mírně, s horečkou a s příznaky podobnými chřipce, se zduřením mízních uzlin a vyrážkou, bolestmi a záněty kloubů. Vzácně je komplikováno onemocněním mozku. Nejzávažnější je onemocnění těhotné ženy, neboť často vede k těžkému poškození plodu. Riziko poškození plodu závisí na imunitě matky a na stupni těhotenství v době onemocnění matky. Při onemocnění matky (i bezpříznakovém) v prvním měsíci těhotenství, bývá zjevně poškozeno více než 50 % novorozenců, při onemocnění ve druhém měsíci 25 %, ve třetím měsíci 10 % a ve čtvrtém měsíci méně než 5 % novorozenců. Infekční onemocnění virem zarděnek může vést k nitroděložní smrti plodu, ke spontánnímu potratu a kongenitální malformaci velkých systémů, nebo k porodu zdánlivě zdravého plodu, u kterého se vrozená nákaza projevuje v pozdějším životě poruchou zraku, sluchu či psychomotorickou retardací aj. Postižené děti mívají nižší porodní hmotnost, špatně prospívají. Zdroj.

Záškrt je infekční onemocnění vyvolané bakteriálním toxinem bakterie Corynebacterium diphteriae, které je podobné angíně.Infekce nejčastěji napadá mandle, nosní sliznici a hrtan, ale také spojivky nebo genitálie. Postižené místo je po 2 až 3 dnech od začátku horečky oteklé, pokud se infekce nachází na hrtanu či mandlích, bývají zduřené mízní uzliny a mandle obalují tzv. pseudomembrány, které ztěžují dýchání. Tyto membrány se mohou rozšířit i na patro. Záškrt je velmi nebezpečný, jelikož je snadno zaměnitelný s angínou a jeho neléčení může skončit i smrtí kvůli neprůchodnosti dýchacích cest. Záškrt je kapénková infekce, přenáší se tedy vzduchem. Zdroj.

Žloutenka typu A je virové onemocnění způsobující infekční zánět jater. Říká se jí onemocnění špinavých rukou, protože nákaza pravidelně vniká do lidského těla ústy a viry žloutenky (HAV) se poté vylučují stolicí. Žluté zbarvení při žloutence je způsobeno „barvivem“ bilirubinem, který zcela přirozeně vzniká při rozpadu červených krvinek v rámci jejich životního cyklu. Žlutý bilirubin je detoxikován právě v játrech tzv. konjugací. Konjugovaný bilirubin je již hnědý a správně se vylučuje stolicí. Tam, kde určitým způsobem nedostatečně fungují játra, může být porušena právě přeměna žlutého bilirubinu na konjugovaný bilirubin a konjugovaný bilirubin se navíc špatně vylučuje stolicí a je náhradně zvýšeně odstraňován močí. V těle se poté nemocnému hromadí žluté barvivo, má výrazněji tmavou moč a výrazněji světlou stolici. Pacient typicky zežloutne (oční bělmo apod). Zdroj.

Tento typ žloutenky je velice nebezpečný a ve světě značně rozšířený. Nákaza se přenáší infikovanými tělesnými tekutinami, a to při nechráněném pohlavním styku, krví při lékařských výkonech pokud nejsou zdravotníci očkováni, při injekčním užívání drog, při tetování, při porodu z matky na plod apod.) Inkubační doba je delší, asi 50-180 dní. Příznaky jsou podobné jako u hepatitidy typu A. Tento typ žloutenky může přejít do chronického stádia, pacient se zcela neuzdraví a virus v těle dále přežívá. Nemocní s chronickou formou nemoci jsou v riziku vzniku cirhózy jater a jaterního karcinomu. Jsou také zdrojem nákazy pro své okolí, zvláště rodinné příslušníky. Zdroj.