Nejčastější mýty o očkování

O očkování se šíří plno různých mýtů. Zde jsou ty nejčastější.

Očkování způsobuje autismus

Fakt: Strach veřejnosti z toho, že očkování způsobuje autismus vznikl se studií z roku 1997 publikovanou britským chirurgem Andrewem Wakefieldem. Článek byl publikován v prestižním lékařském časopise časopise The Lancet. Podle této studie očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) zvyšovalo autismus u britských dětí. Tato studie byla kompletně diskreditována kvůli závažným procedurálním chybám, nepřiznaným finančním konfliktům zájmů a etickým proviněním. Andrew Wakefield ztratil svou lékařskou licenci a článek byl z Lancetu stažen.

Nicméně tato hypotéza byla brána vážně a bylo provedeno několik dalších významných studií. Žádná z nich nenalezla vazbu mezi jakoukoliv vakcínou a pravděpodobností vzniku autismu. Skutečné příčiny autismu jsou dodnes záhadou, ale několik studí identifikovalo symptomy autismu u dětí ještě před očkováním MMR vakcínou. A ještě novější výzkum poskytuje důkaz, že autismus se rozvíjí v děloze, mnohem dříve, než se dítě narodí nebo dostává očkování. Zdroj


Nepotřebuji očkovat své dítě, protože všechny děti v jeho okolí již jsou imunní

Fakt: Kolektivní imunita se vyskytuje, když je imunizovaná velká část populace proti nakažlivé chorobě, což snižuje pravděpodobnost jejího vypuknutí. Děti, těhotné ženy a imunokompromitovaní lidé, kteří se nemohou očkovat, jsou na tomto typu ochrany závislí. Nicméně, jestliže příliš lidí bude spoléhat na kolektivní imunitu jako metodu prevence infekce před chorobami, které lze předcházet očkováním, brzy kolektivní imunita zmizí. Zdroj


Dítě se může chorobou nakazit z vakcíny

Fakt: Onemocnění po očkování je mimořádně nepravděpodobné. Většina vakcín je inaktivovaných (zabitých) a tak není nakažení chorobou z vakcíny možné. Jen pár vakcín obsahuje živé organismy a po očkování vedou k mírnému případu onemocnění. Například vakcína proti planým neštovicím může u dítěte způsobit vyrážku. To ale není škodlivé. Dokonce to může ukázat, že vakcína funguje. Jednou z výjimek byla živá, ústně podávaná vakcína proti obrně, která se mohla velmi vzácně zmutovat a nakazit očkovaného obrnou. Tato vakcína se již nepoužívá. Zdroj


Choroby, které je možné předcházet očkováním jsou součástí dětství. Je lepší chorobou onemocnět než získat imunitu skrze vakcínu

Fakt: Choroby, které je možné předcházet očkováním mají mnoho závažných komplikací, které mohou být předcházeny očkováním. Kupříkladu více než 226 tisíc lidí ročně je hospitalizováno kvůli komplikacím chřipky. Z toho je 20 tisíc dětí. Okolo 36 tisíc lidí ročně na toto onemocnění zemře. Vakcíny stimulují imunitní systém tak, aby produkoval imunitní odpověď podobnou infekci, ale zároveň nezpůsobují onemocnění nebo nevystavují imunizovanou osobu riziku možných komplikací. Zdroj


Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

Fakt: Ano, některé vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník je totiž všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje maximální příjem hliníku bezpečný pro lidský organismus (2 mg/kg hmotnosti na den). Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z vakcín nikdy, a to ani zdaleka, této hranice nedosahuje.

K obsahu hliníku ve vakcínách je také nutné dodat, že skutečně neexistují žádné relevantní vědecké důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by hliník ve vakcínách oslaboval Th1 imunitní odpověď. Obdobně nejsou ve vědecké komunitě důkazy o tom, že by způsoboval  astma, alergie či autismus. Zdroj


Vakcíny obsahují životu nebezpečnou rtuť

Fakt: Žádná z vakcín zahrnutých v povinném očkování v ČR rtuť neobsahuje. Dnešní vakcíny obecně rtuť buď neobsahují vůbec nebo pouze ve zbytkovém množství. Před formulací ukvapených závěrů je rovněž nutné si uvědomit, že není rtuť jako rtuť. Zbytková rtuť, která může být obsažena v některých vakcínách, je tzv. etylrtuť (sloučenina thiomersal).

Vědecká komunita i výrobci vakcín se jejím účinkem v posledních desetiletích důsledně zabývali. Do dnešního dne však nebyl prokázán škodlivý účinek na lidský organismus. Naopak jsou k dispozici vědecké studie, které souvislost mezi etylrtutí a poškozením dětského organismu přímo vyvracejí. Příkladem mohou být dvě dokončené, na sobě nezávislé epidemiologické studie v Anglii. Ani jedna z nich neprokázala souvislost mezi retardací vývoje dítěte, vývojovými nervovými defekty nebo poruchami chování a aplikací DTP vakcín (vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli) s thiomersalem ve 2., 3., a 4. měsíci věku. Zdroj


Za snížený počet nemocí vděčíme lepším hygienickým podmínkám, né očkování

Fakt: Vakcíny skutečně nejsou jediný důvod, proč došlo ke snížení nebo eliminaci případů různých onemocnění. Za to vděčíme mimo jiné lepší sanitaci, výživě a antibiotikům. Role očkování však není zanedbatelná.

Jedním z příkladů jsou spalničky ve Spojených státech. Když byla v roce 1963 zavedena první očkovací látka proti spalničkám, míra infekce byla ustálená u přibližně 400 000 případů ročně. Zatímco hygienické návyky a hygienické podmínky se během následujícího desetiletí příliš nezměnily, po roce od zavedení vakcíny došlo k úbytku infekcí způsobených spalničkami. Do roku 1970 se vyskytlo zhruba pouze 25 000 případů. Dalším příkladem jsou hemofilové infekce. Podle údajů CDC se výskyt tohoto onemocnění po zavedení vakcíny snížil z 20 000 onemocnění zaznamenaných v roce 1990 na pouhých 1 500 v roce 1993. Zdroj